eFotbal premiership milujufotbal fotbal.hattrick.cz golfdigest probasket sportwin dokonalazena

Pohádka o Rybovi aneb Jak Plzeňáci v Chlumci málem dopadli jako legendární sedláci

📁 Aktuálně, Domácí fotbal, Homepage, TOP Články, Topstory 🕔24.12.2019

ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY. „Ryba rybě vyprávěla, jak by zase letos chtělak lidem dobrým na svátky a na Štěpána nazpátky,“ zpívá se ve známé vánoční písni Janka Ledeckého, otce dvojnásobné olympijské vítězky Ester Ledecké. Vánočně pohádkové jméno má i Jiří Ryba, strůjce převýšovského a dnes už i chlumeckého fotbalového zázraku, který dokázal po Slavii v roce 2011 letos na podzim vyřadit z Českého poháru další ligisty z Příbrami a z Bohemians. A vyřadil by nejspíš i vicemistrovskou Plzeň, nebýt ostudného výkonu tria rozhodčích Berka – Hock, Melichar. I proto Ryba, jenž rád dělá druhým lidem radost, před Vánocemi naděloval. Dal svým hochům z ČFLněco na vánoční přilepšenou. Ti totiž ve skupině B už pod hlavičkou FK Chlumec nad Cidlinou přezimují na výborném pátém místě.

Jak už jsem psal v Deník N letos v červnu, před šestnácti lety hráli fotbalisté SK Převýšov, východočeské obce s 335 obyvateli, nejnižší okresní soutěže. Před osmi lety již coby účastník divize v Českém poháru deklasovali 3:0 Slavii. Posledních několik sezon se klub pevně usadil v ČFL, tedy třetí nejvyšší soutěži, kde letos na jaře skončil v horní polovině tabulky. Strůjcem pohádkového příběhuje majitel klubu Jiří Ryba.

Letos v dubnu oslavil obchodník s hutním materiálem již 73. narozeniny a rozhodl se po osmnácti úspěšných letech v Převýšově převést místní obávaný třetiligový celek – i kvůli povinnosti účastníka třetí nejvyšší soutěže ČFL mít mládežnické týmy – do dva kilometry vzdáleného Chlumce nad Cidlinou, kde bydlí a podniká. Jiří Ryba, který v devadesátých letech úspěšně působil jako ředitel v tehdy ligovém klubu v Hradci Králové, předtím dostal Lázně Bohdaneč senzačně do nejvyšší soutěže a krátce působil i v Pardubicích a v Karviné, se ovšem do „svého“ Chlumce nevrací jako poražený sedlák, nýbrž coby vítěz.

V ČFL fotbalisté Převýšova, kteří často do týmu zařazovali odložené hráče z nedalekého Hradce Králové, působili nepřetržitě s úspěchem a bez jakýchkoli sportovních či ekonomických potíží od roku 2012. Díky Rybovi se SK Převýšov dostal i do internetové encyklopedie Wikipedie.

Proč před dvaceti lety neskončil ve Spartě

Místo východočeské vísky však mohl Jiří Ryba působit ve Slavii, kde o svém případném angažmá jednal s tehdejším generálním ředitelem červenobílých Vladimírem Leškou. Se zajímavou nabídkou se mu v roce 1999 ozvala i Sparta.

„Chystal jsem se na schůzku do Prahy, ovšem večer před tím jednáním mi náhle tragicky zemřel syn. Odcestoval s rodinou na dovolenou do Španělska a při procházce se tam najednou sesunul k zemi. Byl jsem z toho velice špatný, dva roky jsem pak ležel na zemi a polykal jsem jeden prášek za druhým. Ten Převýšov mě zachránil, dal mi smysl života, dostal jsem novou motivaci. Byl to pro mě útěk od té strašlivé životní reality, jinak bych už na světě asi nebyl,“ vyprávěl mi Jiří Ryba svůj příběh.

A jak se k tomu Převýšovu Jiří Ryba vůbec dostal?

Byl jsem se projet na kole po okolí Chlumce. Chtěl jsem se jen tak podívat na okresní fotbal. A místní klub mě při té návštěvě požádal o několik tisícovek na provoz. Řekl jsem jim dobře, ale nebudu podporovat tohle vaše nanicovaté kopání v bačkorách. Sehnal jsem několik slušných hráčů a postupovali jsme výš a výš jako Klapzubova jedenáctka. Z okresního přeboru přes I. B třídu, I. A třídu, královéhradecký krajský přebor až do divize. Tam jsme se na čas zarazili, jednou dokonce zase spadli, ale hned jsme se do divize vrátili a v roce 2012 po deseti letech mého působení v klubu postoupili až do ČFL. Předtím jsme na podzim roku 2011 v Českém poháru ještě coby divizní účastníci vyhráli 3:0 nad Slavií a v osmifinále jsme dvakrát vzdorovali Slovanu Liberec, budoucímu mistru ligy v roce 2012,“ opakuje ochotně Vrba, jak k Převýšovu přišel.

V Chlumci jsou všichni spokojeni

Teď už ale jeho tým od léta hraje v Chlumci nad Cidlinou. „Funguje nám to, jsme v jedné ze dvou skupin ČFL, kde hrají po letech i béčka, pátí. A tři pohárové zápasy, hlavně ten poslední s Plzní, na který přišly čtyři tisíce diváků (Chlumec nad Cidlinou má asi pět a půl tisíc obyvatel – pozn. aut.), udělaly městu výborné jméno, však mi také starosta i místostarosta za to poděkovali,“ popisuje Jiří Ryba.

„Áčko pod mým vedením má svůj vlastní účet. V Převýšově zůstalo béčko, které hraje čtvrtou třídu. Chlumecký starosta se mě ptal, jak dlouho to chci ve městě táhnout. Je mi ale už 73 let, což je hrozný věk, nemůžu moc plánovat na dlouhá léta. Uvidíme. V Chlumci je nový pěkný stadion, diváci  na nás začali chodit. Sice Slavia B a Sparta B hrají v té druhé skupině, což mě mrzí, ale zase tu máme rezervy Jablonce, Liberce či Bohemky. Lidé v Chlumci mě zdraví, vítají. Je to pro mě zase nový impuls,“ povídá s nadšením Ryba.

„Nejsem žádný mecenáš“

Nemá ale rád, když se mu říká mecenáš„Ani sponzor. Sponzor jen přispívá na chod klub, mecenáš pouze platí peníze a chodí se na svůj klub dívat. Já si úplně všechno s jedním pomocníkem zařizuji sám, i ty nové hráče jsem si vždy sám sehnal a pak je zaplatil. A rodina? Dal jsem do fotbalu plno peněz, ale nepočítám to. Rodina mi to nevyčítá, rozhodně nestrádá. Žena mi fandí a podporuje mě. Jak říkám, musím dělat fotbal, dokud to jde, jinak by to byl můj konec. Jsem pracovitý.“

Pracovitý byl Jiří Ryba i dříve, dokonce za minulého režimu dostal vyznamenání Za vynikající práci.

To jsem dostal a nestydím se za to, byl jsem tehdy vedoucím v Kovomatu a opravdu jsem tam pracoval dobře. Já toho ale řekl do novin víc. Když jsem byl v Hradci Králové, prohlásil jsem, že trenérů a hráčů nadělám kbelík, ale přiveďte mi pořádného funkcionáře, který zabezpečí klub finančně. Nic proti trenérům, ale řekl jsem, že na výsledcích týmu mají zásluhu tak z dvaceti třiceti procent. Rozhodující jsou finance a s tím spojená kvalita hráčského kádru. To bych dneska klidně zopakoval. Jinak jsem mimo jiné z Hradce vyhodil Jaroslav Hřebíka i Ladislava Škorpila. Ten mi pak poděkoval, protože musel odejít do Liberce, s nímž získal titul,“ chlubí se rád Jiří Ryba.

Vzpomínky na zápas roku s Plzní

Po letošním podzimu se však „Šéf“, jak mu říkají „jeho“ fotbalisté, stále vrací k osmifinálovému zápasu MOL Cupu s Viktorií Plzeň, kdy koncem října Chlumečtí vedli ještě v 74. minutě nad vicemistrem 2:0, poté sice prohrávali 2:3, ale stihli ještě vyrovnat na 3:3 a prohráli pak až v prodloužení 3:4.

Tenkrát, koncem října, jsem na serveru efotbal.cz o tomto pozoruhodném zápase napsal: „Náhodě nic neponechal v pohárovém osmifinále v třetiligovém Chlumci nad Cidlinou hlavní sudí Ondřej Berka, podle expertů patřící do skupiny takzvaných Romanovců. Vicemistrovská Viktoria Plzeň tam totiž vyhrála 4:3 díky Krmenčíkově gólu až ve druhé části prodloužení. A přestože v tom druhém prodloužení padl gól, dvakrát se střídalo a byly uděleny dvě žluté karty, což samo o sobě znamená nejméně dvouminutové zdržení, Berka nenastavil ani vteřinku. Proč?

Kdoví, třeba si vzpomněl na situaci ze závěru základní devadesátiminutové části, kdy Chlumečtí senzačně vyrovnali na 3:3, a zápas tak musel jít do prodloužení.I tak si však Chlumečtí zaslouží veliké uznání. Nechybělo mnoho a Plzeňští na východě Čech skončili před rekordní čtyřtisícovou návštěvou v pětitisícovém městečku jako pověstní sedláci u Chlumce. Ještě v 74. minutě totiž prohrávali 0:2! Trenér Vrba musel postupně poslat do hry Krmenčíka, Limberského, Chorého i Kalvacha.  Krmenčík, který nakonec zaznamenal hattrick, sice slepenými góly rychle vyrovnal, ale za stavu 2:2 domácí obecenstvo bouřilo, protože se domnívalo, že po jednom z brejků měli Chlumečtí kopat penaltu.To už je pomalu na pomník pro Jiřího Rybu!“

„A to není všechno,“ říká Pavel Novák. Pravá ruka Jiřího Ryby, jak ve fotbale, tak ve firmě, mimo jiného dlouholetý úspěšný převýšovský fotbalista. „Ten rozhodující gól padl z ofsajdu. A když Hubník fauloval za stavu 2:2 ve vápně, otočil se podle svědků plzeňský ředitel Adolf Šádek na sportovního manažera Daniela Koláře a řekl mu: ‚Tak ta byla.‘ A ten rozhodující gól Plzně v prodloužení padl z ofsajdu,“ rozčiluje se i po dvou měsících Novák. Jíří Ryba vedle něj kýve souhlasně hlavou: „A to ten Berka raději vůbec nic nenastavil, spíš to ukončil ještě dřív.“

Kayambu ani Zeleného v Převýšově nechtěl

Tyhle zápasy chlumeckého šéfa nabíjejí energií a zapomene při nich na zmíněnou rodinnou tragédii. Zdá se, že na co při fotbale sáhne, tomu vyjde. Jako vánoční pohádková postava. „Ale nejsem neomylný, také se mi něco nepovedlo, řekni, Pavle,“ otočí se Jiří Ryba na svého pobočníka Pavla Nováka.“

„Máte pravdu, šéfe, nechtěl jste do Převýšova Kayambu, který dneska válí za Plzeň. A Zeleného, co dnes nastupuje za Slavii i v Lize mistrů, jste poslal z Převýšova zpátky do Hradce Králové, ať si takové hráče nechají,“ popichuje svého „Šéfa“ Pavel Novák.

„No jo, ale takových afrických talentů jsem už viděl, stejně proti nám v tom poháru v říjnu nic moc nezahrál. A Trpišovskému, co si vzal Zeleného do Slavie, jsme ještě, když trénoval Horní Měcholupy, nadělili osmičku. Dodnes o tom vypráví jako o svém nejhorším fotbalovém zážitku,“vede si svou Jiří Ryba, který sliby plní nejen o Vánocích.

A co byl si přál pod stromečkem on? „Druhou ligu? To už ne. Ale vylepšený chlumecký stadion, aby na nás dál chodili lidi,a udržení pátého místa v ČFL, to by se mi líbilo,“ prozradí Jiří Ryba své přání.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

Sdílejte tento článek
Hattrick_banner_638x100px

Nové číslo právě v prodeji

2016/01

Zavřít
Google+
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace