eFotbal premiership milujufotbal fotbal.hattrick.cz golfdigest probasket sportwin dokonalazena

Mocní znovu hrozí Superligou. Malí se bouří

📁 Aktuálně, Časopis, Časopis - archiv, Domácí fotbal, Evropské poháry, Fanoušci, Homepage, To nejlepší z HATTRICKU, Topstory, Zahraniční fotbal 🕔9.5.2017

hattrick_cerven17_nahled

UPOUTÁVKAJe to stále dokola. Nejmocnější evropské, vlastně tedy i světové, velkokluby se čas od času sejdou a pohrozí zbytku Evropy a jeho celkům, že už je to s nimi nebaví a že si založí svou vlastní (v krajním případě uzavřenou) soutěž. Po vzoru basketbalu, kde vleklé spory znamenaly odtržení nejsilnějších týmů od evropské části Mezinárodní basketbalové federace (FIBA). Ta sice pohrozila vyloučením několika států z ME, ale nakonec stejně couvla. A pořádá si svou vlastní evropskou klubovou soutěž, která však zdaleka nedosahuje úrovně té, co mají pod palcem basketbalové velkokluby. Evropská fotbalová unie (UEFA) problém se zájmy velkoklubů začátkem devadesátých let minulého století vyřešila založením skupinové Ligy mistrů, kterou kromě národních šampionů začaly hrát i další týmy z nejvyspělejších fotbalových států. Formát se pak ze čtyřiadvaceti účastníků rozšířil až na současných dvaatřicet mužstev, předchází mu však čtyřkolová letní kvalifikace.

Ovšem zápasy se slabšími týmy z menších zemí (včetně Česka), které dostávají až sedmibrankové příděly, giganty přestávají bavit. V minulém roce tedy velkokluby opět oživily myšlenku Superligy. Vstřícná odpověď vedení UEFA přišla záhy – od sezony 2018/2019 by mít měla mít každá ze čtyř nejlepších lig jisté čtyři účastníky. Což se ovšem zase nelíbí Sdružení evropských fotbalových lig (EPFL), které proto koncem března 2017 na protest proti chystaným změnám v Lize mistrů svou dohodu s UEFA neprodloužilo. Teoreticky tak nyní může hrát zápasy svých národních lig v úterý, ve středu a ve čtvrtek proti duelům Ligy mistrů a Evropské ligy!

Káru tlačí Anglie

Vraťme se na začátek loňského roku 2016. Už 2. března 2016 přinesla média následující zprávu:

„Liga mistrů se musí vážně strachovat o svou další existenci. Několika zbohatlíkům, převážně anglickým klubům, se stále více zamlouvá varianta založení vlastní evropské Superligy. Cíl je v tomto případě jasný – vyvolení by měli každoročně jistou účast a inkasovali by mnohem větší sumy za prodeje televizních práv, než je tomu dosud.

Champions League, tedy vlajková loď UEFA, již nyní vydává značné finanční prostředky fotbalovým klubům. Například šampion z roku 2015, FC Barcelona, vydělal 61 miliónů eur (1,7 miliardy korun), zhruba polovinu obnosu tvoří příjmy za prodej televizních práv a zbytek tzv. prize money.

Jenže v porovnání s částkami, které platí za hráče, nejde o zas tak výnosný byznys. A velcí hráči chtějí vydělávat čím dál víc. A tak se může stát, že za pár let už nebudeme mít šanci vidět žádný český klub bojovat v základní skupině LM s Barcelonou, Manchesterem City nebo Bayernem Mnichov. Liga mistrů má totiž vážnou konkurenci – evropskou Superligu.

O jejím vzniku se mluví čím dál víc. Věhlasné kluby by v Superlize vydělávaly až pětkrát víc peněz, navíc by nemusely mít strach, jestli se kvalifikují, protože soutěž by byla uzavřená a místo by měly každou sezónu jisté. Britský deník The Sun dokonce v Londýně načapal zástupce obou Manchesterů, Arsenalu, Chelsea a Liverpoolu, jak si dávají dostaveníčko s americkým miliardářem Stephenem Rossem. Majitel týmu NFL (ligy amerického fotbalu) Miami Doplhins má eminentní zájem na vzniku nové soutěže, na které by kasírovali úplně všichni.

Momentálně usilují o Superligu převážně anglické celky. Proti ale rozhodně nejsou ani v Paříži, Barceloně nebo Madridu. Poněkud střízlivější názory mají v Mnichově, kde stále preferují stávající model Champions League.

Podle dřívějších superligových plánů má mít nová soutěž šestnáct až dvacet účastníků. Stálých. A pochopitelně – bez českých klubů. Z dalších dosud nejmenovaných týmů se jedná třeba o oba milánské giganty, Juventus, možná i o Ajax, FC Porto, Celtic Glasgow nebo Borussii Dortmund.“

Šestnáct týmů ve dvou skupinách

A už koncem března roku 2016, přesně 24. března, přináší respektovaný britský deník The Guardian konkrétnější informace o tom, jak by se v budoucnu mohla změnit Liga mistrů. O polovinu by klesnul počet týmů ve skupinové fázi, její účastníci by následně měli jistotu většího počtu zápasů.

První návrh, jak by nejprestižnější soutěž mohla nově vypadat, byl. Špatná zpráva pro kluby z Česka a dalších méně silných zemí zní, že by bylo o dost těžší se do hlavní části zůstat. Jaké jsou hlavní dvě změny?

1. Do skupinové fáze by se kvalifikovalo pouze šestnáct týmů, které by byly rozděleny do dvou skupin. V nich by hrál každý z každým – účastníci tzv. mini superlig by získali jistotu sedmi domácích a sedmi venkovních utkání.

2. Zvýšil by se počet předkol. Do posledního z nich by zasáhlo i šestnáct nejvýše nasazených týmů, nemohly by však narazit na sebe. Vyloučené by tak byly bitvy mezi Barcelonou a Arsenalem, či Realu Madrid s Bayernem Mnichov.

Tohle je ještě přijatelná verze neuzavřené Superligy, do které by měly teoreticky přístup kluby z celé Evropy. I když prakticky jen velmi těžce. Zajímavé je, jak fotbal opisuje od basketbalu – a to nejen co týče taktických variant a signálů ve hře.

Systém Ligy mistrů se základními skupiny, který UEFA zavedla začátkem devadesátých let minulého století, měli basketbalisté v evropských pohárech vyzkoušený už od přelomu šedesátých a sedmdesátých lete, kdy v ní úspěšně startovaly i Zbrojovka Brno či Slavia VŠ (dnes USK) Praha.

Stejné je to v případě dvou osmičlenných skupin, kde se hraje celkem čtrnáct utkání.

Mluvčí UEFA loni v březnu připustil, že se o změnách uvažuje, avšak odmítl je tenkrát jakkoliv konkrétně rozvést. „Veškeré změny budou projednávány s kluby. Konkrétní návrhy ještě nejsou na stole,“ citoval ho The Guardian.

Jako příklad zápasu, který by se už v novém modelu neměl opakovat, jsou zmiňována dvě utkání Realu Madrid s BATE Borisov ze sezony 2008/2009 s velmi nízkou sledovaností.

Velkokluby mimo Anglii by se v novém modelu chtěly přiblížit příjmům z Premier League. Například i Aston Villa mohla po sestupu počítat s příjmy ve výši 140 milion liber, zatímco Sevilla jako vítěz Evropské ligy 2015 hospodařila s rozpočtem téměř třikrát nižším (50 milionů eur).

Řada zmiňovaných, málo vyvolených

Postupně se v roce 2016 začala objevovat jména vyvolených klubů, které přicházely v úvahu v případě uzavřené Superligy.

Anglie: Arsenal, Chelsea, Manchester United, Manchester City, Liverpool.

Německo: Bayern Mnichov, Borussia Dortmund, Schalke 04.

Španělsko: FC Barcelona, Real Madrid, Atlético Madrid., FC Sevilla.

Francie: Paris-Saint Germain, Olympique Marseille, Olympique Lyon, AS Monako.

Itálie: AC Milán, Inter Milán, Juventus Turín, SSC Neapol.

V případě klubů z dalších byly zmiňovány následující týmy: Zenit Petrohrad (Rusko), Ajax Amsterdam (Nizozemsko), Šachťar Doněck (Ukrajina), Galatasaray Istanbul (Turecko), Celtic Glasgow (Skotsko) či Benfica Lisabon nebo FC Porto (Portugalsko).

To už ale mám osmadvacet jmen. Někdo, v tomto případě dvanáct klubů, by muselo jít ze superligového kola ven.

JAK BY MOHLA VYPADAT SUPERLIGA

SKUPINA A

  • FC Chelsea
  • FC Arsenal
  • Bayern Mnichov
  • FC Barcelona
  • FC Paris Saint-Germain
  • SSC Neapol
  • AC Milán
  • AS Monako

SKUPINA B

  • Manchester United
  • Manchester City
  • FC Liverpool
  • Real Madrid
  • Atlético Madrid
  • Juventus Turín
  • Inter Milán
  • Borussia Dortmund

CELÝ OBSÁHLÝ ČLÁNEK O BOJI NÁRODNÍCH LIG A VEDENÍ UEFA S VELKOKLUBY A S UVAŽOVANOU SUPERLIGOU SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 4. KVĚTNA 2017.

hattrick_cerven17_titulka

-red-

Sdílejte tento článek
Hattrick_banner_638x100px

PRÁVÉ V PRODEJI

2016/01

Zavřít
Google+
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace