eFotbal premiership milujufotbal fotbal.hattrick.cz golfdigest probasket sportwin dokonalazena

Ladislav Vízek oficiální tváří Čistého fotbalu

📁 Aktuálně, Časopis, Časopis - archiv, Domácí fotbal, Fanoušci, Het liga, Homepage, Rozhovory, To nejlepší z HATTRICKU, Topstory 🕔24.10.2017

Ladislav Vízek a Lukáš Říha, oficiální tváře Čistého fotbalu. S hnutím spolupracuje i publicista a spisovatel Jiří Macků.

UPOUTÁVKAČistý, čistá, čisté je přídavné jméno, v hovorové češtině v různých spojeních bohatě zastoupené. Například již v omšelém konstatování, že v českém fotbalu není vše čisté, což je čistá pravda. Bude to všechno ještě nějaký čas trvat, ale přesto Čistý fotbal, byť pouze ten psaný velkým písmenem, již delší dobu existuje. Iniciativa, která si dala za úkol upozorňovat na veškerou špínu kolem tohoto nejpopulárnějšího sportu. Otázky kolem činnosti ČF může nejzasvěceněji zodpovědět jeho předseda LUKÁŠ ŘÍHA, sám bývalý hráč a rozhodčí.

Kdo a kdy přišel na nápad dát pouhému přání oficiální formu?

Ten prvotní byl můj. Řekl jsem si, někdy začátkem roku 2014, že se kolem problémů fotbalu už se toho dost namluvilo, a dál se většinou jenom mluví, takže je na čase i začít něco dělat. Po měsíci jsem pro svou myšlenku zlákal kamaráda Petra Nováka, předsedu FK Chelčice, a od té chvíle jsme nad projektem proseděli u piva pár neděl. Po půl roce nás posílil i současný sekretář David Anděl.

Čemu jste v tom projektu dali přednost?

Prosazovat již od nejnižších soutěží duch fair play a postupně pro něj získat a sdružovat kluby, které by s námi spolupracovaly, či zpočátku alespoň sympatizovaly. Selský rozum nabádá, že těch poctivých je určitě víc, a na to sázíme.

A první konkrétní kroky?

Bez zdržování následovaly. Především pod doménou www.cistyfotbal.cz vznikly naše internetové stránky a zprovozněna byla i protikorupční linka. Hned na jaře nám poskytla velkou podporu jedna z nejvýraznějších tváří českého fotbalu Markéta Haindlová, předsedkyně České asociace fotbalových hráčů. Rok poté byl Čistý fotbal zapsán jako spolek do rejstříku na Krajském soudu v Praze. Od té doby máme oficiální název Čistý fotbal, z. s.

Otázka, jaký hlavní problém jste se rozhodli řešit, je nasnadě: korupce. Rakovina společnosti, která metastazuje i ve fotbalovém hnutí. Nemáte obavu, že vaše snažení, navzdory dílčím úspěchům, je jenom takový boj s větrnými mlýny?

Jde to sice zvolna, ale jsme optimisti. Klubů ochotných spolupracovat je již dost, v současnosti již i na divizní úrovni. Dokud korupci výrazně alespoň neomezíme, dál se neposuneme. Proto je naším cílem získat týmy, které se připojí k etickému kodexu, dát možnost všem zapojit se do tohoto snažení, a společně tak vytvářet kulturu čisté společnosti bez těchto zlozvyků.

Korupce se sice na jedné straně většinou nedá dokázat, na straně druhé však zkušený divák v průběhu některých zápasů leccos nepřirozeného vnímá. Pokud získáte do boje za očistu fotbalu jenom kluby, nebude to stačit. Jak si poradíte s falešně znějícími píšťalkami?

Za těmi musíte do terénu, to se od stolu ohlídat nedá. Takže pravidelně vyrážíme na zápasy nižších tříd. Ve svém volném čase a za vlastní, cestovné i vstupné. Míříme především tam, odkud přijde avízo, že hrozí něco nekalého.

První zážitek mohl být docela dramatický…

A kupodivu právě k němu jsem přišel docela náhodou. Jel jsem se podívat na svůj bývalý klub Klíčany, který hrál utkání I. B třídy Středočeského kraje v Kosmonosích. Bývalý zkušený druholigový rozhodčí Ivo Polák měl být zárukou regulérnosti, ovšem co jsem potom na hřišti sledoval, bylo něco neuvěřitelného: hosty prostě absolutně k ničemu nepustil, pískal tak říkaje zainteresovaně. Ani jsem si v tom rozčilení nemusel dodat mnoho odvahy, abych ho při nástupu do druhé půle se všemi svými výhradami neoslovil. No, vysmál se mi, byl jsem pro něj kdosi z anonymního davu, ničím nebezpečný, a proto ve zcela tendenčním způsobu řízení suverénně pokračoval. Tím se ovšem sám přičinil, že také skončil na Černé listině, tabuli hanby rozhodčích umístěné na naší webové stránce. Když jsme potom začali vyjíždět pravidelně, stali jsme se v řadě případů očitými svědky událostí, pro něž máme jediné označení: zářez. O všech podobných jsme také hned na webu začali referovat.

A současně si začali i spolehlivě v hnutí dělat nepřátele. Jak třeba potom reagoval arbitr z utkání v Kosmonosích?

Trochu nečekaně, ale pro nás nesmírně důležitě: potvrdil, že boj za očistu vůbec nemusí být marný. Pochopitelně jsem se na něj byl podívat hned při nejbližší příležitosti. Ještě před zahájením za mnou přišel sám, podal ruku – a potom pískal, jak se sluší. Od té doby jsem ho viděl v akci ještě asi třikrát, a vždy to dopadlo ke všeobecné spokojenosti. Jak šel čas, a o naší iniciativě se začalo mluvit, stalo se i to, že za naší přítomnosti předvedli v podezřelých zápasech velice solidní výkon i rozhodčí s hodně diskutabilní pověstí. Potvrdilo se, že když se chce, lze věci měnit k lepšímu i bez velkých finančních nároků.

CELÝ ROZHOVOR S LUKÁŠEM ŘÍHOU SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE HATTRICKU, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 5. ŘÍJNA 2017.

-red-

(zdroj fotky: Jana Votočková)

Sdílejte tento článek
Hattrick_banner_638x100px

PRÁVÉ V PRODEJI

2016/01

Zavřít
Google+
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace