eFotbal premiership milujufotbal fotbal.hattrick.cz golfdigest probasket sportwin dokonalazena

Jan Morávek: Velké interview s českým talentem, který věří, že se ještě ukáže

📁 Aktuálně, Časopis, Časopis - archiv, Domácí fotbal, Fanoušci, Homepage, Hráči, Rozhovory, To nejlepší z HATTRICKU, Topstory, Zahraniční fotbal 🕔28.2.2018

Jak dlouho ještě bude Morávek hrát v Bundeslize?

UPOUTÁVKAPřed devíti roky ho časopis HATTRICK označil za největší talent českého fotbalu. Krátce na to přestoupil z Bohemians 1905 do německého Schalke 04, kde potkal Neuera, Raúla či Huntelaara. Neprosadil se a přes Kaiserslautern se dostal do FC Augsburg. V provinčním klubu vzdáleném 434 kilometrů od Ďolíčku a s jedním z nejmenších rozpočtů v bundeslize začíná svůj sedmý rok. Může být poslední, přestože má smlouvu do léta 2020, ale (příliš) nehraje. V rozhovoru pro Hattrick mluví nejen o současné situaci, ale i o uplynulých devíti letech, evropských pohárech či svém patriotismu.

Začněme netradičně. Víte, kdo ze známých osobností se narodil ve stejný den i rok jako vy?

(smích) To je skutečně pěkný začátek. Ze sportovního prostředí? Fakt netuším.

Biatlonistka Gabriela Koukalová. Máte jako bundesligový fotbalista čas sledovat i jiné sporty?

To jsem vůbec nevěděl. To má hezké datum narození (smích). Pokouším se se dívat i na ostatní sporty. Když občas navštívím tady u nás v Augsburgu hokejistu Davida Stielera, tak se podíváme i na biatlon.

Chytáte v Německu české televizní programy?

Když jsme se v létě 2009 stěhovali do Gelsenkirchenu, kde jsem hrál za Schalke, tak jsme se o tom bavili. Věděl jsem, že někteří čeští kluci je v Německu chytají, ale my jsme si řekli, že do sebe potřebujeme dostat němčinu, tak jsme si je neobjednali, aby nás to nesvádělo dívat se na české televize. Vrhli jsme se na němčinu a přiznám, že pak už nám české televize nikdy nechyběly.

Jak rychle jste zvládl němčinu?

Rychle. Aspoň si to myslím. Trochu se to přibrzdilo, když jsem sezonu hostoval v Kaiserslauternu, protože tam byla česko-slovenská partička a moc jsem němčině nedal. Ale nejvíce jsme se i s manželkou zlepšili tady v Augsburgu. Lidé jsou tu vstřícní, srdeční, takže jsme se nebáli mluvit s chybami.

Jaký sport v televizi nevynecháte?

Především tenis, toho jsem velký fanoušek. Když běží dobrý fotbal a dobrý tenis, tak se přistihnu, že se raději dívám na tenis. Zvlášť když toho fotbalu mám sám dost. Doma si od něj chci odpočinout.

Máte nějakého favorita, oblíbeného hráče?

Samozřejmě fandím českým klukům a holkám. Ze zahraničních jsem míval rád Andy Murrayho, ale teď mi vadí, jak se na kurtu chová, jak se zbytečně vzteká. Takže potom člověk tomu Rogerovi (Federerovi – pozn. aut.) musí fandit.

Budete se dívat na zimní olympiádu?

Určitě. To jsou akce, které člověk prožívá. Je přece hezké fandit té české zemi a je jedno v jakém sportu. Přeji jim co nejvíc medailí.

Zachytil jste informaci o potrestání dopingu Rusů. Německá média ho označují za slabé a polovičaté, česká za přísné.

Ano, samozřejmě. Byly toho plné noviny i televize. Nedovolím si to příliš posuzovat, protože až tak do té problematiky nevidím, ale pokud někdo skutečně dopoval a jsou na to důkazy, tak bych ho tvrdě potrestal. I vyloučením z olympiády. A ty rozdíly? To souvisí s danou kulturou v té které zemi. Němci jsou striktní. Takže se tomu nedivím. Oni to tak mají ve všem. Třeba i v docházce. A také ji dokážou tvrdě trestat.

Vám tedy sedí to klasické německé: Ordnung muss sein (pořádek mu být)?

Ano, už jsem si na to za ty roky zvykl a sám jsem to sobě dostal pod kůži. Takže jsem teď raději všude o deset minut dřív (smích). Navíc jsem první rok v Německu zažil trenéra Felixe Magatha, který rozdával hodně vysoké pokuty. Jednu jsem si zaplatil a mám z toho ponaučení do konce života.

Vzpomenete si ještě kolik to bylo?

Minuta stála sto eur. A to skutečně pocítíte…

Zvlášť pokud to byla třeba půlhodinka…

To naštěstí nebyla. Vezl jsem tehdy sestru z letiště a byla veliká zácpa. Tak jsem si to holt zaplatil. Já úplně nesnáším ten pocit, když bych měl jít někdy pozdě. Ale v tomto případě se mi to nevyhnulo, ale nemohl jsem s tím nic dělat.

Německá média už psala, že se dopuje i mezi ruskými fotbalisty a že to ohrožuje MS 2018. Myslíte si, že doping ve fotbale skutečně pomůže?

(dlouze přemýšlí) Když je to zakázané, tak bych si myslel, že je prokázané, že některé látky skutečně mohou uměle zvýšit výkonnost. Ať na výdrž nebo na rychlost. Asi to nebude tak, že když si fotbalista něco vezme, tak hned bude mít levačku jako Messi.

V bundeslize se nedopuje?

Máme pravidelné kontroly, jsme dost pod dohledem. Od této sezony už mají dopingoví komisaři právo odebírat kromě moči také krev a mohou dorazit i na soustředění. Já navíc mám dost smůlu, že mě „tahají“ častěji než ostatní. Nic mi nepřišlo, takže jsem čistý.

Co si vůbec myslíte o vítězných kandidaturách na pořádání světových šampionátu 2018 a 2022 Ruska a Kataru?

Chápu, že to v lidech budí rozporuplné pocity, že nabývají dojmu, že to tam nešlo asi úplně čistě. Mám pro to asi i pochopení. Když bych nad tím déle přemýšlel a víc se do toho ponořil, tak by mi to také přišlo podezřelé.

Z politických nebo ekonomických důvodů?

Spíš z těch ekonomických. I když v pozadí mohou být i politické hrátky.

Co tomu tak mohou říkat ruští daňoví poplatníci? Zimní olympiáda v Soči 2014 se údajně prodražila pětkrát, o podobných částkách se mluví i v souvislosti s letošním mistrovstvím světa.

Co se tam děje není normální. Spíš podezřelé.

Může šampionát v Kataru 2022, který by měl končit týden před Vánocemi a ještě se bude hrát spíš v halách než na stadionech, přinést něco světovému fotbalu?

Člověk, který se zajímá, tak nenajde pro takové MS moc pozitivních důvodů, které by dávaly smysl. Myslím, že celý svět nad tím kroutí hlavou a ani kluci, kteří se ho zúčastní, z toho nebudou mít moc velkou radost. Možná o ně bude luxusně postaráno, ale i zlato a pětihvězdičkové jídlo by asi každý vyměnil za to, aby se hrálo ve fotbalové zemi s pořádnou atmosférou.

Jak moc se ještě v Německu řeší, jestli si Beckenbauer „koupil“ MS 2006?

Myslím, že toto téma už je pryč, přestože tam slovo korupce padlo.

Pojďme k vám. V probíhající sezoně jste nastoupil do pěti bundesligových zápasů a odehrál 152 minut. S tím nemůžete být spokojený…

Určitě s tím spokojený nejsem. Na druhou stranu jsem byl vždy taková povaha, že jsem spíš koukal na prospěch týmu než na svůj. To je někdy dobře, jindy ne. S naším rozpočtem, který patří k nejnižším v bundeslize, jsme v horní polovině tabulky, což je skvělé. Jasně, každý by chtěl hrát víc, ale hřeje mě fakt, že z těch minut, co jsem byl na hřišti, tak jsem byl mužstvu prospěšný a získávali jsme body.

V čem to je? Nevěří vám trenér? Nebo si nevěříte vy sám?

Naopak. Kouč mi věří. Ale bohužel to dopadlo tak, že máme nejširší bundesligový kádr, kdy nás trénuje třiatřicet a trenér točí tři kompletní jedenáctky. To jsem v životě nezažil, ani za Felixe Magatha, který s radostí nakupoval. Konkurence je obrovská, navíc se za nemalé peníze nakoupili noví hráči, takže je tlak, aby hráli. S trenérem mluvím poměrně často mezi čtyřmi očima a věřím, že můj čas přijde. Nepanikařím, nic nevzdávám. Klub mi přirostl k srdci.

Co s tím dál? Pověřil jste agenta, aby vám hledal jiný klub? A to přestože jste teprve v lednu 2017 prodloužil smlouvu až do roku 2020?

V zimě určitě ne. Nedovedu si představit, že bych se v zimě nějak přesouval. Nemíním utíkat. Vnímám to tak, že být v bundesligovém kolotoči je pro českého hráče pořád privilegium a velký úspěch. Když bych však ani v jarní části nehrál, tak by to bylo na pováženou. Zvlášť, když jsem zdravý, což je u mě také trochu speciální. Pak už by ten pokyn asi přišel. Ale pořád věřím, že ty své minuty dostanu.

Pokud byste měl odejít, jakou soutěž byste si představoval? Chtěl byste zůstat v Německu?

Samozřejmě. To by se nabízelo. Umím řeč, znám prostředí, něco jsem tu odehrál. Nemyslím si, že už jsem ve věku, kdybych přemýšlel nad návratem do Česka. I když jsou chvíle, kdy člověku domov chybí.

Šel byste třeba takzvaně až na konec světa, například do Portugalska, ale prostě abyste hrál?

Musel bych se na případnou nabídku podívat ze všech stran, probrat ji s manželkou. Zvykli jsme si tady. Před sezonou se mi ozvali z Kaiserslauternu, jestli bych nepřemýšlel se tam vrátit, že tam mám dobré jméno. Ale odmítl jsem je. O to smutnější je, když vidím, jak na tom jsou, poslední ve druhé lize.

Dovedete si představit, že byste ještě další dva roky seděl v Augsburgu na lavičce?

Dovedu nedovedu. Je přece tolik fotbalistů, a tak málo míst na hřišti, takže musejí být hráči, kteří toho v kariéře moc neodehrají. To vidím i na některých spoluhráčích. Jsou tu dlouho, ale minut mají málo. Každý by si měl najít v mužstvu pozici. Vnímám to tak, že ta moje současná je taková, že se na trénincích snažím vytvářet klukům, kteří hrají, takovou kvalitu, aby byli dobře připravení. Makám, snažím se ukázat trenérovi, ale dělám to i pro ty kluky…

Zvažoval byste i návrat do české ligy?

Z pohledu kvality soutěže by to krok zpátky byl. Přestože mám respekt k české lize. Zvlášť poté, co se tam některá velká jména spálila. Pokud bych se jednou vracel, už teď vím, že si nemohu myslet, že to odehraji na jedné noze.

CELÉ OBSÁHLÉ EXKLUZIVNÍ INTERVIEW S JANEM MORÁVKEM SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 8. ÚNORA 2018.

-red-

(zdroj fotky: bundesliga.com)

Sdílejte tento článek
Hattrick_banner_638x100px

Nové číslo právě v prodeji

2016/01

Zavřít
Google+
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace