Dokáže se Plzeň probojovat do Ligy mistrů?
BLOG – V čase olympijského hodokvasu je to slovo frekventovanější, než kdy jindy. Týká se sportovců napříč celým spektrem, těch, kteří soutěží pod pěti kruhy i těch, kteří tu čest nemají. Je v něm obsaženo kouzlo celé přípravy, všech naběhaných kilometrů, navzpíraných tun a dalších součástí tvrdé přípravy. Tím pojmem je slovo forma, resp. její vyladění na den D a hodinu H.
Daleko více se týká individuálních sportovců. Mrkněte do bazénu, na plavce. Kdo ve finále přípravy třeba týden vynechal pro banální nachlazení, krutě to pocítí. Ve sportu, kde rozhodují úseky „od kachličky ke kachličce“, je vyladění formy pověstnou třešinkou na dortu. Bez něj cesta k úspěchům nevede.
Co to má společného s fotbalem? Hodně. I tady se musí ladit, nikoliv pouze naběhanými či naplavanými kilometry, ale i chemií v týmu, sladěním posil se starými „kusy“. A především celkovým vyladěním na vrchol sezony, na nejdůležitější část roku.
Zatímco individuální sportovci ten vrchol prožívají už desítky let na olympiádě prakticky ve stejném období, tedy v létě (měřeno evropským podnebím), fotbalistům se tento režim poněkud obrátil. Tedy fotbalistům v české pojetí, v českých dimenzích, měřeno očima „malých“ klubů – vzhledem k Barcelonám, Manchesterům, Arsenalům či Bayernům.
Přední české kluby by vrchol sezony měly prožívat právě teď. V zápasech, kdy bojují o postup do skupinových fází evropských pohárů, kdy hrají o sportovní úspěch, na nějž je nabalen tučný ekonomický profit. Jenže mám pocit, že české kluby jaksi tato základní premisa „nové doby“ minula, tedy alespoň v podání těch dvou momentálně nejlepších.
Podobnou radost sparťanský celek teď neprožívá.
Sparta vyhrála ze čtyř soutěžních utkání sezony jeden jediný, ten papírově nejsnazší – doma se Slováckem, ale i tak jen o prsa. Trenér Ščasný přiznal, že tým nemá formu, aby pak půl dne po tomto výroku oznámil, že je to jeho vina. Nicméně letenské tápání pokračovalo dál. V Teplicích s překopanou sestavou, ale zase bez vítězství. Koncepce? Nechci říkat, že veškerá žádná, ale jaká tedy? A teď do toho přichází zpráva, že Sparta vydatně pokukuje po Karavajevovi, který už českou ligu zná z Liberce a Dukly. Myslíte, že to bude stačit? Ptám se jako Bolek Polívka ve filmových Pelíšcích.
Plzeň? I ta má do formy daleko asi tak, jako chromý běžec k časům Usaina Bolta. Zato paní Štěstěna ji obdarovala měrou vrchovatou. Karabach byl už ale na těchto místech mockrát omletý… I Viktorii se vyladění formy na vrchol sezony vyhnulo hodně velkým obloukem. Omluvou nemůže být nástup nového kouče, útěchou jen to, že Plzeň už má podzim v Evropě jistý. A tím i pytel peněz do klubové kasy. Apropós. I Plzeň vyhrála ze čtyř mistráků sezony jen jeden jediný. „Lepší“ než Sparta je jen v tom, že ani jednou neprohrála.
Třeba se pletu a Ščasný s Pivarníkem vybičují své jedenáctky k oku lahodícímu fotbalu se skvělými výsledky a tandem z Bulharska a Dánska zůstane po evropském play off v propadlišti dějin. To by pak nebylo vyladění, ale přímo „vytunění“. Dočkáme se aspoň náznaků?
Jan Hrabálek, redaktor magazínu HATTRICK
(zdroj fotek: facebook.com/fcviktoria.cz, facebook.com/ACSpartaPraha)
Jasoň Klíma
Sparta se bez Konatého jistě obejde, i když poslední dobou
Zobrazit komentářRobert Boshanek Šimek
Jen technická... Nehrál Karavajev v Jablonci a Dukle? jinak s
Zobrazit komentářJitka Beránková
Nechápu proč jste opoměli Kopice , Kučeru ?
Zobrazit komentářJasoň Klíma
Nerad bych se mýlil, ale myslím, že přes Jihlavu se
Zobrazit komentářStanislav Šotola
Díky za plzeňský rozbor u článku, který je podle nadpisu
Zobrazit komentář